... je vypravěčem příběhů. Těch svých, těch, které se staly jiným, i těch, které se nikdy nestaly. Jeho dětským přáním bylo stát se archeologem a sám říká, že se mu to celkem splnilo. V Martinově představě archeolog občas pečlivě vyhloubí díru do minulosti, sedne tam a hledí na zbytky, které přetrvaly. Skládá úlomky, představuje si možnosti, hledá souvislosti. Je-li archeolog také vypravěčem, dovede způsobit, aby obrazy ze světa jeho představ prošly do světů dalších. A to není čarování, ale řemeslo. Martin se živí živým vyprávěním. Vede kurzy, dílny i osobní tréninky zaměřené na vyprávění nebo obecněji na práci s příběhem. Pracuje s rodiči, učiteli, knihovníky, s lidmi, co vedou lidi, s divadelníky, psychology, básníky, lektory či faráři. Věří, že příběh a jeho živé vyprávění je tím nejúžasnějším dorozumívacím prostředkem a že vypravěčské řemeslo je tu pro ty, které dorozumívání zajímá víc než komunikace.